o vaření, o pečení a o jídle vůbec



Ráda vařím. Ještě radši peču. A dost ráda jím.

Paradoxně moc nemusím vlastní výtvory. Ne, že by nebyly úžasné a většinou hříšně dobré, ale znáte to, nic se nevyrovná momentu, kdy vám někdo naservíruje jídlo pod nos. Mám odbyt zejména v práci u kolegů, ale postupem času zjišťuji, že je to záležitost v jistém směru poměrně nevděčná. Zkuste je navyknout na pondělní koláčky a pak přijít s prázdnýma rukama...

Proto je můj blog o jídle. O vaření, o pečení a o všem dalším, co je s jídlem spojené.

Veškeré názory, návrhy, postřehy a připomínky vítam.



Květen 2011

Veni, vidi, vici

31. května 2011 v 1:50 | Slaneček |  Deník amatérské pekařky
Mám ráda, když mám pravdu já. A taky mám ráda, když mi ego masírujou ostatní, říkaj mi, že jsem skvělá a báječná...hm...proč se to neděje nijak často? A hlavně jak úžasný, krásný a dobrý věci jim servíruju. To už se naštěstí děje často.
A taky ráda vyhrávám, přestože extra soutěživej typ nejsem (na to mám příliš mnoho věcí na salámu).

Takže s potěšením mohu oznámit, že jsem vyhrála poslední Gastroparty v 2. patře, téma Velká Británie. Zároveň první, které jsem se zúčastnila, takže už tam asi nikdy nepůjdu, abych si nepokazila průměr.

Vyhrála jsem v kategorii dezertů a vyhrála jsem i celkově. Tedy, vyhrály jsme. Zapsala jsem i Renatu, aby nebrečela. Všem svým nečestným špinavým psům převlečeným za kamarády mohu s potěšením oznámit také fakt, že jsem se pokusila ovlivnit barmany, napovídat hlasujícím, že v pravidlech stojí uvést č. 2 na hlasovací lístek a nakazovala kolegům, ať se okamžitě převlíknou z pyžama a dorazí, ale nikdo mě neposlouchal.

Fotodokumentace zde, prezentace nic moc, ale nalijte do toho alkohol a nemůže se stát nic zlýho:





Prague Food Festival 2011

31. května 2011 v 1:30 | Slaneček |  Místa, kam stojí za to jít
Tak jsem si za pomoci polotmavého piva Master nafasovaného na letošním PFF prostudovala názory a blogy návštěvníků svojí oblíbené masové akce a jak se s nimi v mnoha bodech shoduji, mně za to ten bordel stojí.
Ano, nesmělo se šlapat po trávě, ano, měla jsem párkrát loket v žebrech, ano, padlo několik (mnoho) stovek na dokupování grandů, ano, Toi Toiky byly odpoledne hnusný, ale s tím se jaksi počítá. A to, že jsem pidikousek hovězího z Kobe do sebe sunula u debarasovacího stolu mi bylo srdečně šumák, stejně jako ta hodina, kterou jsem čekala, až ho dovezou.
Stejně tak počítám s tím, že skončím utahaná jako kotě, v kómatu z přežrání a pro dalších pár dní s naprostou nechutí vracet se ke kancelářským bagetám. (Ad bagety - my bad, lepší time management a třeba stihnu navařit).
Každopádně se i v dalších letech, dá-li pán bůh a vláda mně neodrbe o poslední halíř, případně na mně nezanevřou moji úžasní přátelé - díky Renčo, díky Šípáku - nechám okouzlit dovedností a nasazením šéfkuchářů, sous chefs a všech ostatních, co se podílejí na výrobě prezentovaných jídel a nápojů.
A teď už jen obrázky, které stejně řeknou víc než tisíc slov, jen ta chuť a vůně jim chybí. Výběr toho, co bylo z mého pohledu absolutně nejlepší.

Angelato: zmrzlina s gorgonzolou a vlašskými ořechy




Buddha-Bar: Mango polévka




Les Moules: Mušle, hranolky (za ty mušle bych zabíjela, jen tak na okraj)




Radisson Blu hotel, Alcron: Telecí hrudí plněné žemlovou nádivkou s hlívou královskou




Radisson Blu hotel, La Rotonde: Salát z lososa s mangem, mátou a thajskou bazalkou - sežeňte mi recept a máte dort zdarma




Art Nouveau: Grilované telecí araignée de veau s bramborovým pyré se sušenými rajčaty a olivami






Mandarin Oriental: Kachní prsa "sous vide", uzená kaše z celeru a brambor, lišky & glazé z červeného vín




Horizont, Pec pod Sněžkou: Konfitované kachní prsíčko podávané s kysaným zelím a žemlovým knedlíkem



Horizont, Pec pod Sněžkou: Krkonošské kyselo




Kobe: hovězí svíčková Jižní Amerika, smržová omáčka, pečené mini brambory s jarní cibulkou a kukuřičný klas - myslím, že o mém vztahu k hovězímu dost vypovídá fakt, že jako jediné jídlo jsem ho dřív snědla než vyfotila




Angelato: výběr zmrzlin, šťastným výhercem se stává mango!





Jiří Štift - kuchař s nejúžasnějším úsměvem (sežeňte mi jeho a máte dorty tři)





banoffee trifle

28. května 2011 v 17:51 | Slaneček |  Recepty
Ingredience:

piškot (6 vajec vyšlehat s 200g cukru, pomalu přisypat 200g polohr. mouky s práškem do pečiva, promíchat, pomalu vlít/přikapat 100g rozpuštěného másla, upéct na 150°C), případně cukrářské piškoty
plechovka karamelového Salka
tmavý rum (Capitain Morgan), případně jiný chlast dle osobního vkusu
smetana ke šlehání
práškový cukr
4 banány

Postup:

Do velké skleněné mísy střídavě vrstvíme piškot zakapaný tmavým rumem, banány pokrájené na kousky, karamelové Salko rozmíchané s 2 lžícemi tmavého rumu a ušlehanou smetanu. Končíme smetanou, ozdobíme karamelem. Vychladíme.

Hudební pro Lenku

12. května 2011 v 22:03 | Slaneček |  Fotodokumentace
piškot s okrajem z bílkového máslového, plněno tvarohovým jahodovým, marcipán a K2




z boku: