o vaření, o pečení a o jídle vůbec



Ráda vařím. Ještě radši peču. A dost ráda jím.

Paradoxně moc nemusím vlastní výtvory. Ne, že by nebyly úžasné a většinou hříšně dobré, ale znáte to, nic se nevyrovná momentu, kdy vám někdo naservíruje jídlo pod nos. Mám odbyt zejména v práci u kolegů, ale postupem času zjišťuji, že je to záležitost v jistém směru poměrně nevděčná. Zkuste je navyknout na pondělní koláčky a pak přijít s prázdnýma rukama...

Proto je můj blog o jídle. O vaření, o pečení a o všem dalším, co je s jídlem spojené.

Veškeré názory, návrhy, postřehy a připomínky vítam.



Croissants - výzva the daring bakers

28. září 2011 v 13:33 | Slaneček |  Deník amatérské pekařky
V září jsme si dali retro. Díky naší non-bloggerce Sarah byli Daring Bakers vyzváni k výrobě Croissantů podle receptu královny francouzské kuchyně, nikoho jiného než Julie Childs.

Poznámka: pokud se do nich pustíte také, mějte k dispozici celý den, trvá to dloooooooouho. Aspoň 12 hodin.

Musím přiznat, že ačkoliv to byla výzva zajímavá a nijak nelituju, že jsem si croissanty vyzkoušela, z hloubi duše je nenávidím. Částečně za to možná mohla chybka, co se vloudila do původního receptu, kde bylo uvedeno dvojnásobné množství mouky, ale spíš se domnívám, že já a tyhle mrchy nejsme kompatibilní. První várka díky nepoměru surovin neměla šanci na oslnivý úspěch, nicméně když mi po zadělání základního těsta došlo, že tady něco nehraje, zuřivě jsem se nepoddajnou a tuhou kouli (no... ani koule z toho nešla vytvarovat) snažila naředit přidáním mléka a kupodivu nakonec vytvořila něco poživatelného. Použila jsem tuhle parodii na křupavé a nádherně strukturované francouzské pečivo jako přílohu k jedné z polévek z minulé výzvy the Daring Cooks.

Druhý pokus proběhl už s opraveným receptem a stalo se tak při rodinném víkendu v Týništi nad Orlicí. Už před pár lety naši rodiče pochopili, že pokud mě a bratra chtějí vidět, stačí nás nalákat na jídlo a díky tomu byla prakticky celý víkend matčina trouba okupovaná pomalu se pečící husou. V naději, že jednou bude muset husa z trouby ven, jsem se za vydatné podpory zejména bratrovy (miluju croissanty, dávam si je k snídani s kozím sýrem a paprikou - máme kozí sýr? potřebuju kozí sýr! ) váhavě pustila do přípravy.

Jde zhruba o to, že se zadělá klasické kynuté těsto, po vykynutí se srazí, nechá vzejít znovu, vyválí se do obdélníku, vloží se do něj placka z vychlazeného másla a ta se do nej na několikrát zaválí, stejně jako u lístkového těsta. Mezi jednotlivými kroky těsto odpočívá v lednici, neboť je nezbytné, aby bylo opravdu studené a máslo se nespojilo s těstem, ale vytvořilo typické lístkování. Báječná zábava na dlouhé zimní večery. V našem případě za asistence dvou lahví výborného bílého vína. Ano, dá se to pojmout jako společenská záležitost.

Ingredience:¨

7g čerstvého droždí nebo půl sáčku sušeného
3 lžíce teplé vody (teplota těla)
1 lžička cukru
225g hladké mouky
další 2 lžičky cukru
1 a půl lžičky soli
120ml vlažného mléka
2 lžíce oleje (bez chuti, já dala slunečnicový)
125g másla
1 vejce na potření

Smícháme vodu, droždí a lžičku cukru a necháme vzejít kvásek. V mléce rozpustíme sůl a zbylý cukr. Mouku vsypeme do mísy a přidáme kvásek, mléko a olej. Zaděláme těsto, jen tak, aby se ingredience spojily dohromady, přemístíme na pomoučenou pracovní plochu, necháme ho chvíli odpočinout (zatím si opláchneme mísu) a pak s ním začneme o pracovní plochu třískat. Nejlepší, co můžete udělat, je zkouknout video, jak to dělá Julia Childs. A že má ta paní páru.
Přendáme do mísy, zakryjeme plastovou folií a necháme v teple kynout asi tři hodiny, dokud těsto neztrojnásobí objem.

Vyndáme z mísy, přemístíme na pomoučenou pracovní plochu a jemně stláčíme do tvaru obdélníku o stranách cca 20x30cm. Přeložíme na třetiny, horní třetinu směrem dolů, dolní přes ní nahoru a dáme do plastového sáčku vykynout na další hodinu a půl. Tím jsme vlastně těsto srazili, vyměnili v něm vzduch. Tohle druhé kynutí se může odehrát i přes noc v lednici.
Pokud se odehrává po doporučenou hodinu a půl při pokojové teplotě, přemístíme si ho na chvíli po vykynutí do lednice a připravíme si máslo. Dáme si půlku másla na prkýko a párkrát ho dlaní zmáčkneme a rozplacatíme. Válečkem do něj párkrát práskneme, aby vidělo, kdo v kuchyni vládne a aby se nám rozprostřelo do souvislé, asi centrimetrové vrstvy. Cílem této akce je získat obdélník másla, který je studený, ale vcelku snadno roztíratelný.

Vyjmeme těsto z lednice a necháme dvě minutky odpočinout. Poté dlaněmi vytvarujeme do obdélníku cca 35x20cm a na spodní půlku umístíme máslový obdélník. Mělo by pokrýt spodní dvě třetiny, ale zůstat asi tak centimetr od okrajů. Stejným způsobem jako předtím složíme těsto. Vrchní třetinu přehneme dolů a spodní přes ní nahoru. Vznikne nám tím skládačka těsto-máslo-těsto-máslo-těsto. Dvě vrstvy másla mezi třemi vrstvami těsta. Ha, už se to rýsuje, že?
Otočíme o 90°a opatrně a něžně, tak aby nám vrstva másla neprothla vrstvu těsta, vyválíme do velikosti původního obdélníku (20X35cm). Znovu stejným způsobem poskládáme a umístíme do lednice na další 2 hodiny. Říkala jsem vám, že je to piplačka.

Vyndáme z lednice, lehce poplácáme válečkem, jen tak abychom ho jemně zplacatili a necháme asi 8 - 10 minut odpočinout. Vyválíme do původního obdélníku a poskládáme, otočíme o 90°, znovu vyválíme a už naposledy strčíme na dvě hodiny do lednice (už začínáte chápat můj vztah ke croissantům a k téhle výzvě, že?).

Vyndáme a vyválíme a je tu čas krájení. Po tom všem, co jsme si s těmi malými mrchami užili, je musíme vykrájet. Po tom všem šikanování musíme těsto vyválet do obdélníku asi tak 51x12,5cm, rozkrojit na půlku na dva o velikosti 25,5x12,5cm a ty postupně na tři čtverce o velikosti 12,5x12,5cm. Diagonálně rozkrojit na dva trojúhelníky každý. A tady nastal neřešitelný problém. Máme dvanáct rovnostranných trojúhelníků s širokou základnou a potřebujeme trojúhelníky s úzkou základnou a dlouhými stranami. Pro mně konečná. Vzteky jsem mrskla kus těsta na plech a roloval bratr. Tímto mu oficiálně děkuji, že si zachránil snídani.
Srolujeme od základny ke špičce, dáme na plech, potřeme vejcem a pečeme 12-15 minut na 240°C. Po vyjmutí z trouby necháme 10 minut vychladnout a děláme si s nimi, co jen je nám libo.
Omlouvám se, že jsem nedělala ilustrativní fotky, můžete ovšem použít tyhle nebo tyhle.





Snesitelnější byly čokoládové rolky, pain au chocolat.




Víceméně jsem toho názoru, že 12 croissantů nestojí za takovou námahu. Dá se, jsem ráda, že jsem si to vyzkoušela, ale dost pochybuju, že do toho ještě někdy půjdu znovu. A pokud, rozhodně dám přednost čokoládovým rolkám nebo jinak tvarovanému pečivu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Meg Meg | E-mail | Web | 28. září 2011 v 13:47 | Reagovat

Jóó, taky jsem si říkala, že na 12 (a to ještě celkem malých) kousků je to nějak moc práce :D Ale vypadají, žes je měla krásně nadýchaný :)

2 Slaneček Slaneček | Web | 28. září 2011 v 14:35 | Reagovat

Ale s chutí bych je prohodila oknem. :) Každopádně, když sleduju, jak krásné je mají ostatní, trochu se bojím že se do té sebevražedné mise pustím znova...

3 Lucie Lucie | E-mail | Web | 28. září 2011 v 16:59 | Reagovat

Heeej, vy dve odvazne pekarky, jak se do toho mam namotivovat, kdyz tu pisete vyrazy jako "moc prace", "prohozeni oknem" a "sebevrazda" ;-)
Tenhle mesic mam zpozdeni, ale chtela bych je i pres to vyzkouset...

4 Catalina Catalina | Web | 28. září 2011 v 17:47 | Reagovat

Už jsem jednou - zcela omylem :D - dělala podobné těsto, ale na závin a taky jsem si říkala, že za tu námahu to nestojí. Takže tentokrát jsem těsto rovnou dělala z kila mouky a většinu mám zamraženou. Každopádně si myslím, že je super, že jsi se nevzdala a šla do nich i podruhé. A vsadím se, že ani jeden z těch 12 nezbyl :) Mimochodem mají nádhernou strukturu, takovou tu správně "vzdušnou" :)

5 Slaneček Slaneček | Web | 28. září 2011 v 17:57 | Reagovat

Lucie, však to vidíš, normálně o nich přemýšlím znova. Zvlášť po tom, co jsem viděla ty čokoládové variace ostatních. Jak říká Catalina, chce to dělat ve velkým a pak si hrát.
No, nezbyl. A já je taaak nenáviděla, že jsem neměla ani jeden. :) (což mě nemrzí, stejně to má do steaku daleko)

6 abigail @nappytales abigail @nappytales | E-mail | Web | 29. září 2011 v 7:18 | Reagovat

Happy to be baking with you this month.

7 Madla Madla | Web | 29. září 2011 v 9:55 | Reagovat

Krásně se ti povedly a máš je úžasně nadýchané! Hned bych si je dala tak, jak popisuješ, s kozím sýrem a křupavou červenou paprikou, to by bylo blaho! Už dlouho si říkám, že se do plundrového těsta na croisanty pustím, ale zatím není odvaha a po vylíčení tvých dojmů asi zůstane jen u smělých plánů, protože pochybuju, že s porodem na krku a batoletem za zády si vyšetřím 12 hodin na přípravu :-)

8 Slaneček Slaneček | Web | 2. října 2011 v 16:42 | Reagovat

Abigail, thank you.
Madla: jo, je to zajímavej zážitek. Ono to zas tolik času nezabere, jen se k nim musíš v pravidelných intervalech vracet. Držím palce, ať se k nim dostaneš a příjemnej a rychlej porod. ;)

9 plus size wedding gowns plus size wedding gowns | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 23:45 | Reagovat

Really great people, appreciate thanks
http://www.isdress.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama